Na horských kolech s rodinou – tipy a rady k motivaci, plánování túr, vybavení a k technice jízdy

Copak je něco krásnějšího, než společně se svými dětmi trávit aktivně volný čas? Jezdit na horských kolech znamená pohyb v přírodě a zažívat malá i velká dobrodružství, na která nikdy nezapomenete: ať už to bude úplně první túra s vaším juniorem, piknik za naprostého azura s impozantními horskými kulisami nebo široký úsměv vašeho potomka, který šlápne do pedálů a poprvé vás nechá daleko za sebou v oblacích prachu.

Na dalších řádcích vám prozradíme, jak nadchnout vaši ratolest pro ježdění na horském kole a co všechno je dobré o tématu MTB a dětí vědět.

Proč je vůbec ježdění na horském kole pro vaše děti tak prospěšné?

Děti jsou samy od sebe zvídavé a rády tráví čas v přírodě, když to pro ně znamená hru a zábavu. Na horském kole mají vaše děti perfektní možnost, jak venku protáhnout své tělo a zároveň přitom něco zažít právě formou hry. Hravou formou se ale úplně mimoděk učí motorickým a duševním schopnostem, jako je například schopnost reagovat na vzniklé situace, koordinace, smysl pro rovnováhu, pohyblivost, výdrž, kreativita a soustředění .

Při jízdě na horském kole se také vaše dítě mimo jiné může zbavit stresu ze školy nebo sociálního prostředí, protože v přírodě si vyčistí hlavu a při pohybu se mu vyplaví velké množství hormonů štěstí.

Dále se naučí testovat hranice svých možností a realisticky odhadovat riziko. Tento proces učení bude doprovázet nejeden pád. Důležité je, abyste svému dítěti pořídili odpovídající vybavení, které ho ochrání před vážnějšími úrazy, a abyste si s ním popovídali, jak mohlo předejít tomu či onomu pádu. Když děti získávají motorické zkušenosti v bezpečném prostředí (s ochrannou výbavou a v odpovídajícím terénu), hrozí celkově menší nebezpečí, že se jim něco stane, protože se naučí uzpůsobovat chování svým schopnostem a okolním podmínkám – a to i v jiných oblastech než jenom na kole.

Navíc prožité úspěchy na horském kole posilují sebevědomí vašeho dítěte. Zjistí, čeho je schopno dosáhnout vlastními silami a je na svůj výkon patřičně hrdé. Samozřejmě vždycky pomůžou i upřímně myšlená slova chvály od maminky nebo tatínka. ;)

V neposlední řadě společné výlety na horských kolech také utužují vztah mezi rodiči a dětmi a mají si tak v rodině navzájem blíž a drží víc spolu.

Od kdy je vaše dítě připravené nasednout na horské kolo?

Ideální okamžik, kdy začít jezdit na horském kole, závisí na motivaci dítěte, jeho motorických schopnostech a tělesné výšce. Některé děti jsou do horského kola celé hrr už v pěti, někdy dokonce i ve čtyřech letech. V takovém věku je ale třeba dát pozor na to, aby začaly ideálně v klidu a pomalu, protože jejich pohybový aparát je teprve od nějakých šesti let dostatečně vyvinutý na to, aby šlachy a svaly vydržely i větší zátěž. Než do takového věku dorostou, je lepší se vyhýbat prudkému stoupání i klesání a velkému terénu. Raději místo toho dejte přednost šotolinám a trailům s mírným průběhem (tzv. flowtraily) nebo svého potomka vezměte na první svezení pěkně v klidu na nějakou pumptrackovou dráhu (nezapomeňte mu předtím vysvětlit, jaká tam platí pravidla). Obecně platí, že jakmile je vaše dítě dostatečně motivované a sedí mu 20'' horské kolo, terénnímu dobrodružství už nic nestojí v cestě.

Ideální okamžik, kdy začít jezdit na horském kole, závisí na motivaci dítěte, jeho motorických schopnostech a tělesné výšce. Některé děti jsou do horského kola celé hrr už v pěti, někdy dokonce i ve čtyřech letech. V takovém věku je ale třeba dát pozor na to, aby začaly ideálně v klidu a pomalu, protože jejich pohybový aparát je teprve od nějakých šesti let dostatečně vyvinutý na to, aby šlachy a svaly vydržely i větší zátěž. Než do takového věku dorostou, je lepší se vyhýbat prudkému stoupání i klesání a velkému terénu. Raději místo toho dejte přednost šotolinám a trailům s mírným průběhem (tzv. flowtraily) nebo svého potomka vezměte na první svezení pěkně v klidu na nějakou pumptrackovou dráhu (nezapomeňte mu předtím vysvětlit, jaká tam platí pravidla). Obecně platí, že jakmile je vaše dítě dostatečně motivované a sedí mu 20'' horské kolo, terénnímu dobrodružství už nic nestojí v cestě.

Jak nadchnout dítě pro ježdění na horském kole?

Na horském kole by to měla být zábava. Hodně zábavy. Důležitým předpokladem je co nejlehčí horské kolo ve správné velikosti. Stačí mít moc malé nebo moc velké kolo a dobrá nálada je rázem pryč. Horské kolo by proto v každém případě mělo mít hmotnost v jednotkách kilogramů (s odpruženou vidlicí lehce nad 10 kg) – jen tak si to váš potomek v terénu užije a dovolí mu to možná i nějaký ten menší skok.

Zároveň ale nesmíme jako vášniví bikeři zapomínat, že jde v první řadě o to, aby z toho měly naše děti radost, což z naší strany znamená být flexibilní a potlačit vlastní ambice, protože platí, že ...

… cesta je cíl!

Vytrvalostním tréninkem v horách svého juniora těžko nadchnete. Společná vyjížďka na horských kolech by spíše měla být návštěvou hřiště plného dobrodružství a možností, jak si hrát a objevovat nové věci. Dobrým cílem, zpestřením a odměnou jsou pro děti zastávky na břehu potoka, kde si můžou postavit hráze a brodit se vodou, u jezera na koupání nebo házení žabek, na piknik plný dobrot v prosluněné krajině, prozkoumávání tajuplných jeskyň, zastávka na lezení po skále, sbírání kaštanů nebo hub v lese. Cyklistická túra by měla být co nejpestřejší a neměla by vést příliš těžkým terénem. Je lepší začít spíš kratšími výlety a naplánovat si dostatek času na neplánované zastávky, abyste se nemuseli někam hnát a užili si túru v klidu a pohodě.

Co ještě junior zvládne a jakou trasu podle toho zvolit?

Jak je na tom váš junior fyzicky, dokážete posoudit nejlépe vy sami. Vedle celkové výdrže a síly hraje důležitou roli také denní forma: v některých dnech dětem už po chvíli dojde dech a jindy jsou zase úplně nezničitelné (ať se snažíte sebevíc, nejdou vůbec utahat).

Často to však bývá tak, že své děti s jejich fyzickou zdatností podceňujeme. Díky svým fyziologickým předpokladům jsou to totiž opravdoví vytrvalci: jako zdroj energie používají hlavně tuk a ve svalových buňkách mají oproti dospělým vyšší počet mitochondrií (což jsou takové malé elektrárny). A když je to bude bavit, protože jste cyklovýlet naplánovali podle toho, co zvládnou, zařadili jste i nějaké zpestření a zajímavosti, ujedou vám v nějakých šesti sedmi letech v pohodě 20 nebo 30 km a ani si toho nevšimnou.

Přesto je lepší výlet proložit větším počtem menších přestávek než si dát jen jednu nebo dvě delší, protože děti sice mají dobrou vytrvalost, ale většinou šlapou radši naplno, takže o to dřív jim začne kručet v břiše a o to dřív potřebují doplnit zásoby energie. Nejpozději je třeba dětem dopřát další přestávku na občerstvení, když se jim začne vykreslovat bílý trojúhelník okolo úst a nosu. To je totiž jasný signál vyčerpání.

Ke každé túře, i té sebekratší, nutně patří dostatek jídla a pití – energie se dá doplnit müsli tyčinkou, nakrájeným ovocem nebo obloženým chlebem.

Správné kolo ...

Když pořizujete dítěti horské kolo, je úplně nejdůležitější, aby bylo lehké a aby mělo správnou velikost . Celkovou hmotnost kola můžete výrazně snížit jednak lehkým rámem, ale také například tím, že pořídíte kolo bez odpružení. Mladším nebo štíhlejším dětem stejně odpružená vidlice kvůli jejich nízké tělesné hmotnosti nepřináší podstatné výhody. Rázy během jízdy lze dostatečně dobře utlumit lehkými, širokými plášti s nepatrně podhuštěnými dušemi – v závislosti na váze dítěte a charakteru povrchu – a také správnou technikou jízdy prostřednictvím přirozených tlumičů – dolními a horními končetinami vašeho dítěte ;)

O odpružené vidlici má smysl uvažovat od nějakých 25 až 30 kg tělesné váhy. Vidlice by měla splňovat požadavky z hlediska dětského kola, což znamená, že by měla mít lehký a rychlý zdvih už při malém zatížení a měla by být nastavitelná podle hmotnosti cyklisty a podle terénu.

Zadní odpružení (někdy též tlumič) na celoodpružených kolech s sebou nese ještě další zátěž navíc. Dokud vaše ratolest nejezdí závodně nebo nejezdí pravidelně náročné downhilly, nemá váhový přírůstek kola opodstatnění a jezdce obírá o prožitek z jízdy.

Proč obecně nekupovat dětská kola moc velká a jak zjistit správnou velikost, se ostatně dozvíte zde.

Vedle váhy a velikosti kola patří mezi důležité faktory geometrie a ergonomie . Rám by neměl být jen menší než u horských kol pro dospělé, ale jeho konstrukce by měla odpovídat tělesným proporcím a potřebám dětí, konkrétně se jedná o posed, rozvor, úhel hlavové trubky a výšku mezi horní rámovou trubkou a rozkrokem (když si dítě stoupne rozkročmo nad rámovou trubku oběma nohama na zem).

Například s níže posazenou horní rámovou trubkou vaše dítě v prekérnějších situacích, kdy je potřeba rychle reagovat, bezpečně sesedne a zároveň přitom nespadne. Když je ale horní rámová trubka moc vysoko, hrozí riziko, že o ni vaše dítě při nečekaně urychleném sesednutí zavadí nohou.

Nižší posed znamená nižší těžiště a lepší stabilitu, dlouhý rozvor (vzdálenost mezi přední a zadní osou) zase hladší jízdu. Kombinace obou těchto faktorů přispívá k bezpečnému prožitku z jízdy. Váš junior se díky tomu bude na kole cítit dobře a ježdění na horském kole ho bude bavit.

... komponenty pro děti ...

Anatomii dítěte a jeho silám by také měly odpovídat komponenty jako sedlo, brzdy, rukojeti (gripy), brzdové páky, kliky, představec, řadicí páčky a převody.

Konkrétně to znamená, že například na brzdové páky by měly malé dětské ruce snadno dosáhnout a že by měly být individuálně nastavitelné.

Brzdy by navíc měly dobře brzdit i bez použití nadměrné síly, aby vašemu dítěti při delších sjezdech neodešly tak rychle ruce. Tyto požadavky splňují kotoučové brzdy , které jsou tak při výběru kvalitního dětského horského kola dobrou volbou.

Gripy by měly být co nejužší, aby je dítě mohlo dobře uchopit a nesklouzly mu z nich příliš snadno ruce.

Co se řazení týče, nejlepší je pořídit dětské horské kolo s jedním tácem (neboli s jednopřevodníkem) a s větší kazetou o sedmi až devíti převodech, které pokrývají co možná největší rychlostní spektrum. Dvojpřevodník s větším počtem převodů by děti v tomto věku jenom zahltil a odváděl pozornost od toho, co je skutečně důležité.

U dětského horského kola se také ideálně vyhněte nášlapným pedálům, ve kterých jsou cyklistické boty zacvaknuté pomocí tzv. kufrů. V situacích, kdy musí dítě z kola rychle seskočit, dá nohy rychleji z tzv. plochých neboli platformových pedálů . Platformové pedály jsou u horských kol opatřené malými kovovými výstupky (tzv. piny), které zajišťují dostatečnou přilnavost boty k pedálu.

... a cool design!

A samozřejmě musí kolo vypadat cool a vašemu dítěti se musí líbit! Jestli chcete svou ratolest nadchnout pro nejkrásnější volnočasovou aktivitu na světě, měli byste začít tím, že kolo budete vybírat společně.

Vhodná výbava

Podle toho, kde a v jak náročném terénu bude vaše dítě jezdit, bude potřebovat odpovídající vybavení, abyste snížili riziko úrazu na minimum. Základní výbavou k horskému kolu je v první řadě perfektně padnoucí helma.

Na co se také často zapomíná, ale co v každém případě patří k základní výbavě, jsou dobře padnoucí (!) cyklistické brýle pro děti. Když jim totiž vlétne do očí prach, kamínek nebo hmyz, nejen že jim to může podráždit oči a obecně můžou rychle přestat vidět na cestu, ale v nejhorším případě také můžou spadnout z kola, když podvědomě sundají ruku z řidítka, aby si promnuly oči a vyndaly z nich cizí předmět.

Na horském kole musí být dobře chráněné i ruce, protože při pádu ve většině případů narazí na zem nebo okolní terén jako první. Dobrý pár celoprstových rukavic jednak chrání před odřeninami, zapíchnutými trny a třískami, ale také dobře drží na řidítkách a nesklouzává z nich.

Dále by vaše dítě mělo používat vhodné kolenní/holenní a loketní chrániče. Důležité je, aby dětské chrániče byly pohodlné a měkké a aby se daly snadno nasadit a sundat. Také by měly dobře sedět, neměly by omezovat pohyb nebo sklouzávat. Když tyto požadavky nesplňují, je vysoká pravděpodobnost, že budou pro vaše dítě nepříjemné a otravné, takže si je nasadí – pokud vůbec – se spoustou řečí a odmlouváním.

Jestli už váš junior jezdí jak drak a dovádí v bike parku, měl by mít kromě výše uvedeného ještě krční chránič (chránič krční páteře) a páteřák, případně také speciální ochranné šortky a dobře padnoucí celoobličejovou helmu (helmu na freeride/downhill), aby měl dobře chráněnou i páteř, bradu, rty, zuby a nos.

Technika jízdy pro děti

Když už máte správné kolo a vhodnou výbavu, můžete vyrazit. Než se ale se svým dítětem vrhnete do terénu, mělo by ovládat důležité základy techniky jízdy. I v tomto případě platí, že nejlíp to půjde hrou a zábavou. Na následujících řádcích jsme pro vás a vašeho juniora shrnuli několik hravých a jednoduchých cvičení, která si ideálně vyzkoušejte na dostatečně velké ploše bez provozu.

• Základní postoj (lokty jsou mírně ohnuté a směřují ven): základním předpokladem pro bezpečnou jízdu v terénu je jízda ve stoje. V základním postoji jsou kliky ve vodorovné pozici, jedna noha vepředu a druhá vzadu, váha je na pedálech, paty směřují dolů tak, aby byly pedály mírně stočené a zrak nám směřuje tam, kam jedeme. Základní postoj se dá cvičit velmi hravou formou. Můžete třeba dítěti říct, ať si představí, že je jako gorila na kole (s lokty směrem ven), a ať jede jednou doleva, jednou doprava, nebo ať se střídavě vypne vzhůru a pak zase co nejvíc sníží. Přitom by si měl váš junior vyzkoušet, s jakou nohou vepředu se mu jede líp.
• Downhill: I správnou sjezdovou pozici můžete trénovat hravou formou. Položte se na kolo jako tuleň a zeptejte se svého juniora, jestli to taky dokáže – lehce napnout ruce a přesunout těžiště co nejvíc dozadu. Čím prudší pak bude svah ve skutečném terénu, tím víc dozadu by se měl zadkem přesunout. Střídavé přenášení váhy během jízdy dopředu a zase dozadu (zadek až za sedlo) také dítěti ukáže, kolik má na kole prostoru k pohybu.
• Šnečí závody: důležitou základní dovedností na horském kole je cit pro rovnováhu. Šnečí závody jsou skvělým cvičením ve skupině, kdy je takto hravou formou třeba ujet určitou vzdálenost co nejpomaleji. Vyhrává ten, který protne cílovou čáru jako poslední! Na lehce klesajícím svahu se dá toto cvičení o trochu ztížit: nejen že je třeba udržovat rovnováhu, ale také ještě brzdit. Mimochodem, když už je řeč o brzdění: na horském kole by se mělo brzdit jenom jedním nebo dvěma prsty, aby váš junior zbylými prsty dobře držel řidítka a aby mu z nich nesjely ruce.
• Zvedání předmětů: zvedání předmětů během jízdy je skvělé a zajímavé cvičení, kterým lze podpořit zručnost a motorickou koordinaci dítěte. Ideálně začněte s něčím jednoduchým a postupně zvyšujte obtížnost, například se dá postavit na otočený kbelík velká PET lahev, kterou váš junior musí zvednout a o kousek dál zase odložit nebo odhodit do druhého kbelíku. Pak zkuste lahev položit na zem a poté ji vyměnit za menší lahve nebo jiné vhodné předměty jako třeba tenisový míček.
• Slalom: vyjíždění zatáček v terénu se dá nacvičit při mírně se svažujícím slalomu mezi kužely nebo mezi čárami nakreslenými křídou. Cílem je projet slalomem v základním postoji a nesrazit přitom ani jeden kužel, resp. nepřejet ani jednu vyznačenou čáru. Během tohoto cvičení je důležité, aby se váš junior neustále díval tam, kam jede, protože zatáčení zahajujeme otočením hlavy.

Teď ale dost řečí a šup na kolo! Ať si to pořádně užijete!